Kouzlo zimního houbaření
Vyrazit s košíkem na houby třeba na Štědrý den. To aby se člověk cítil jak Maruška z pohádky O dvanácti měsíčkách, by leckdo namítl. Co se týká jahod, tak to byste opravdu uspěli jen u měsíčků anebo při nebiokvalitním nákupu v supermarketu. Pokud jde však o jedlé houby, tak situace je o poznání růžovější.
Nejsou-li opravdu třeskuté mrazy a teplota dlouhodobě neklesá pod nulu, tak můžete být při houbaření v zimě velmi úspěšní. Situaci umocňuje ještě fakt, že houbařů, kteří se za houbami do přírody vydávají v zimě, je opravdu poskromnu.
Pražský právník a zimní houbař Oldřich Rozpažil k tomu říká:
“Miluji zimu, lyžování, přírodu a také houby. Když jsem jednou na své pravidelné vyjížďce na běžkách při zastávce na malou potřebu objevil pařez doslova obsypaný penízovkou sametonohou, tak se ve mně probudila zimní houbařská vášeň. Za těch pár let co houbařím v zimě už mám spoustu plácků, které mi nikdy nikdo nevysbírá." usmívá se. "Sbírám penízovky, hlívu, ale i pařezníky. Kousek za městem v jednom bezovém remízku si pěstuji moje oblíbená jidášova ucha, která chodím sbírat ráno po cestě do práce. Zimní les je překrásný, klidný a houby jsou bonus, který potěší. Bylo jen málo sibiřských zim, kdy houby zmrzly, to se však většinou stalo nejdřív koncem ledna a v únoru. To už je ale jen chvíle do jara a prvních jarních hub. Štědrý den si bez čerstvých hub nedovedu představit.“ zasní se doktor Rozpažil.
Zimní zátiší se sametonožkami: ROZKLIKNI
Zimní houby
V zimě roste jen několik druhů jedlých hub. Patří mezi dřevokazné houby a nalezneme je nejčastěji na pařezech, padlých, ale i živých kmenech stromů. Nejoblíbenějšími zimními houbami jsou hlíva ústřičná a penízovka sametonohá. Dalšími jedlými houbami, kterým zima nevadí jsou pařezník pozdní a jidášovo ucho.
Hlíva ústřičná
Hlívu ústřičnou nejčastěji naleznete na odumřelých kmenech listnatých stromů. Její plodnice připomínají ústřice a odtud je i její název. Je to výtečná houba k všestrannému kuchyňskému využití. Má příjemnou houbovou vůni a nasládlou chuť. Prokázány byly i její léčivé účinky. Můžete si ji vypěstovat i doma na balkoně nebo na zahradě.
Penízovka sametonohá
Penízovka sametonohá roste zpravidla v trsech na kmenech tlejících, ale i živých listnatých stromů. Je velmi odolná a vydrží i teploty až do mínus deseti pod nulou. Nestor českých houbařů František Smotlacha ji nazýval vánoční houbou, protože ji lze najít právě o vánočních svátcích, často i pod sněhem. Její chuť a vůně jsou příjemné a typicky houbové. Penízovka patří mezi velmi chutné houby. Její chuť vynikne zejména v polévkách.
Jidášovo ucho (boltcovitka)
Jidášovo ucho roste hojně a prakticky po celý rok na mrtvém dřevě bezu a akátu. Nalézt ho však můžeme i na jiných typech listnáčů. Používá se především do asijských jídel, ale výborné je i do salátů, polévek a houbových směsí.
Pařezník pozdní
Pařezník pozdní najdeme spíše vzácněji na odumřelých kmenech olší, buků, vrb a javorů na vlhčích místech. Má zajímavou chuť a hodí se např. do guláše.
Zimní houby jsou na chlad velmi dobře přizpůsobeny a mohou i lehce přemrznout. Samozřejmě platí u nich to stejné pravidlo jako u ostatních druhů hub. Pokud několikrát hodně přemrznou a mezitím rozmrznou, takové houby se již sbírat nedoporučuje. Viz článek Houby a mráz.
