Tak na to vše jsme se ptali zkušeného houboznalce Dalibora Marounka z Roudnice nad Labem:
„V lese se s touto houbou setkáte jen velmi těžko, jedná se o nitrofilní druh, tedy druh, který má rád půdy s vysokým obsahem dusíku. Dobrým indikátorem výskytu je hustý porost kopřiv. Máte–li v blízkosti či znáte-li místo, kde je kravín, teletník nebo vepřín a kam se vyváží hnůj, tak prozkoumejte jeho okolí, kde je porost kopřiv. Úspěch bývá v tomto případě zhruba 50 na 50.“
To je jediné místo, kde můžeme vatovce nalézt Dalibore?
„Dobré místo pro hledání je také u mysliveckých posedů, kam se do jejich blízkosti na takzvanou újeď vyváží plevy, zrní a jiné rostlinné zbytky, aby se přilákala zvěř. Z vlastní zkušenosti zde pýchavky nacházím skoro pokaždé a tato místa jsou praktickými houbaři navštěvována jen opravdu málo.“
Co doporučujete, když už takové místo, kde roste pýchavka obrovská nalezneme?
„Najdeme-li místo, kde se vatovec vyskytuje, tak máme dobrou zásobárnu této pochoutky po celý rok a to i v příštích letech. Mladé plodnice je dobré zamaskovat. Pýchavka velikosti kopacího míče je vidět na dálku. Stačí natrhat trávu a zakrýt. Pýchavka obrovská roste velmi rychle a za týden bývá obvykle o velikosti kopacího míče. Tato velikost je ideální pro kuchyňské použití. Je krásně tvrdá a v tomto stadiu ještě nebývá napadena hmyzem anebo při vyšších teplotách pak na povrchu rozpraskaná.“
Na místech, kde jsme již někdy našli vatovec, ho tedy můžeme nacházet pravidelně?
„Na takových místech obvykle roste pýchavek větší množství. Staré plodnice, které unikly našim očím například v hustém porostu kopřiv uzrají a výtrusy se větrem šíří rychle po okolí. Pýchavka velikosti až 12kg melounu vytváří až 7,5 trilionů výtrusů. 
Kdyby každý výtrus pýchavky obrovské vyklíčil a na každém čtverečním metru by mohlo vyrůst po 20 plodnicích, pak by v tomto případě obsadily území 375 000 km čtverečních, což je např. rozloha Japonska. Pokud bychom připustily, že vyklíčí i všechny spory druhé generace, potom objem plodnic třetí generace by byl 800krát větší než objem zeměkoule. Ujme se však jen nepatrné procento výtrusů a k tomu musí být velmi vhodné podmínky.“
Na internetu je k dostání sadba Pýchavky obrovské. Má cenu si ji pořídit?
„Sadba vatovce se objevila v prodeji s návodem k pěstování, je to však sázka do loterie nebo spíš tahání peněz ze zákazníků. Neslyšel jsem pozitivní hodnocení, že by pýchavka někomu vyrostla na zahrádce ze sadeb, které firmy nabízejí.“ K tomu Dalibor ještě podotýká: „Na humózních zahradách s obsahem dusíku se některým šťastivcům vatovec vyskytuje samovolně.“
Kdy je nejlepší vypravit se na lov Vatovce obrovského?
„Pýchavku obrovskou můžeme nalézt od června do listopadu. Nejhojnější doba růstu z vlastní zkušenosti je červenec a září. Konzumují se pouze plodnice, které jsou uvnitř bílé. Nažloutlé a měkké plodnice už nesbíráme.“
No a jaká je nejlepší kuchyńská úprava vatovce?
„Nejlepší recept z vatovce je úprava jako klasický řízek. Pýchavku nakrájíme na 2cm plátky a oloupeme tvrdou slupku. Plátky obalíme v trojobalu – mouka, vejce, strouhanka.Výborné je přidat do mouky nastrouhaný sýr. Osvědčil se mi eidam, ementál i pikantní niva. Pak smažíme na sádle nebo na oleji z obou stran do zlatova a podáváme teplé s bramborami, hranolky nebo chlebem. Přidáme tatarskou omáčkou nebo oblíbený dresink. Chuťově vatovec připomíná smažený sýr a právě přidáním nastrouhaného sýru tuto chuť ještě znásobíme.“
V receptáři naHoubach.cz nalezneme ještě např. recept na vatovce v pivním těstíčku.
Tak přejeme úspěšný houbolov, dobrou chuť a děkujeme Daliborovi Marounkovi za rozhovor a fotografie
