doba výskytu: | červenec, srpen, září, říjen | barva klobouku: | červená, oranžová |
---|---|---|---|
místo výskytu: | jehličnatý les, listnatý les, smíšený les, mýtiny | tvar klobouku: |
kulovitý, plochý, klenutý
kulovitý v mládí
|
využití: |
jedovatá
smrtelná pouze ve vysoké dávce
|
okraj klobouku: |
rovný
rýhovaný
|
tvar třeně: |
válcovitý, hlízovitý
hlíza pokrytá několika nezřetelnými kruhy bradavek
|
povrch klobouku: |
se zbytky plachetky (vločkatý)
uspořádané do soustředných kruhů, bílé nebo nažloutlé
|
konzistence třeně a dužniny: |
měkká
později třeň dutý, dužnina bílá a neměnná
|
prsten: |
má
bílý, na svrchní straně hladký
|
povrch třeně: |
hladký
nebo vločkatý až hrubě šupinatý
|
pochva: | nemá |
barva třeně: | bílá | chuť: | sladká, oříšková |
hymenofor: |
lupeny
bílé, husté, volné
|
vůně: | nevýrazná |
Popis: |
Muchomůrka červená patří mezi nejznámější houby na světě i mezi nehoubařskou veřejností. Bývá často ztvárňována na kresbách, v pohádkách, animacích a zná ji téměř každé malé dítě. Roste hojně především v jehličnatých lesích pod smrky, ale nalézt ji můžeme ve všech typech lesů od nížin až do hor. Jedná se samozřejmě o jedovatou houby, ale otravy nebývají smrtelné. Obsahuje především jed mykoatropin, který vyvolává poruchy psychické činnosti a je halucinogenní. Z toho důvodu bývá někdy užívána jako droga. Otravy se projevují zvracením, bolením hlavy, rozšířením zorniček, bušením srdce, halucinacemi a jsou podobné alkoholickému opojení. Po hlubokém spánku, do kterého většinou otrávený upadá se pak probouzí do stavu podobného kocovině a má výpadky paměti. |
||
Možnost záměny: |
Velký atlas hub (Hagara, Antonín, Baier) 2006; Poznáváme houby (Kluzák, Smotlacha, J. a M. Erhartovi) 1985; Houby (Svrček, Vančura) 1988; Houby - Nový klíč (Gerhardt) 1999; Houby - praktický průvodce (Laessoe, Del Conte) 2004
Vrrr! Poslouchám jen registrované a přihlášené uživatele! Pokud mi chcete dávat povely a hlídat nový obsah, tak se přihlaste nebo registruje!