U starých Slovanů býval les v převeliké úctě, a právě houby, coby jeho plody, byly považovány za něco posvátného, hodného uctívání. Je tedy docela možné, že houbový kuba jako pokrm má svůj původ již v předkřesťanské době, kdy mohl být kultovně vychutnáván v rámci pohanských slavností zimního slunovratu.
JAK SE STAL Z POHANSKÉHO POKRM KŘESŤANSKÝ ?
S příchodem křesťanství nebyly u nás naštěstí houby zatraceny coby jeden ze symbolů pohanství. Nadále byly vítanou složkou denní stravy a je doloženo, že i církevní autority jako Cyril a Metoděj je tu a tam sami požívali. Houby u nás zdaleka nekonzumovali jen chudí lidé. Bylo pravidelnou povinností poddaných odevzdávat vladaři a šlechtě nařízená množství košíků hub. Kdy u nás došlo k přechodu od kultovního k vášnivému či masovému houbaření není s dokonalou určitostí známo. snad jde o souvislost s častými válečnými konflikty ve střední evropě, kdy prosté obyvatelstvo nacházelo před válečníky spásný úkryt v lesích a bylo zde nuceno se živit vším, co les nabízel. A houby mu zachutnaly, takže se v lesích sbíraly i v době míru. A v době míru a klidu křesťanských vánoc se vrátily na sváteční stůl Štědrého dne jako ideální bezmasé polední jídlo zvané vánoční kuba. Souvislost názvu se jménem Jakub se sice na první pohled evidentně nabízí, ale doložená není. Jídlo se rozšířilo po celých Čechách a místní původ je někdy připisován Jihočechům. Ale ani to není nijak potvrzeno.
STAROČESKÝ ČERNÝ KUBA
Základem tohoto prapůvodního receptu jsou ječné kroupy a houba zvaná Stroček trubkovitý, která dává vzniklému jídlu velmi tmavou barvu. V dnešní době tuto chutnou, ale málo známou a sbíranou houbu v drtivé většině nahrazují známější druhy, zejména hřiby. Zato ječné kroupy se při přípravě houbového kuby nadále používají, a to nejen pro svoji znamenitou chuť, kterou si můžeme vychutnat například i v zabíjačkových jelítkách. Ječmen, ze kterého kroupy vznikají broušením obalových vrstev, je bohatým zdrojem minerálních látek a dodává tělu energii, sílu a odolnost. Ne nadarmo býval ječmen každodenní složkou jídelníčku antických gladiátorů Specifikem původního receptu houbového kuby je i používání domácího vepřového sádla, které hotovému jídlu dodává jedinečnou chuť.
STAROČESKÝ KUBA - stručný recept
Ingredience:
400 g čerstvých nebo 50 g sušených hub, 500 g krupek, 2 lžíce sádla, 2-3 cibule, sůl, 2-3 stroužky česneku, trocha sádla na pokropení pokrmu a vymaštění pekáče.
Postup:
Krupky s drceným česnekem, solí a sádlem uvaříme doměkka. Zvlášť uvaříme čerstvé či suché houby. Do vymaštěného pekáče klademe střídavě vrstvu uvařených krupek a vrstvu vařených hub. Poslední vrstva musí být vařené krupky. Povrch pokropíme rozpuštěným sádlem a asi 25 minut pečeme.
VÝCHODOČESKÝ KUBA
Uvařené kroupy se smíchají se sušenými (namočenými a posléze uvařenými) houbami. Přidají se čerstvé škvarky, drcený česnek, sůl, pepř, kmín a majoránka. Může se domastit sádlem. Směs se dá zapéct do sádlem vymaštěného pekáče.
RÝŽOVÝ KUBA
Houbový kuba se připravuje také v několika obměnách. nejznámější je rýžový kuba. Jak název napovídá, místo krup se při přípravě používá rýže a sádlo bývá nahrazováno rostlinným nebo i olivovým olejem. nemáte-li důvěru ke kroupám, pak vám tato rýžová varianta bude určitě chutnat, a to nejen při svátečním obědu na Štědrý den.
Další recepty na houbového kubu podrobněji:
