Hřib kovář společně s hřibem kolodějem patří mezi nejznámější zástupce "modráků", tedy hřibů, jejichž dužnina na vzduchu intenzivně modrá. Jsou to nejčasnější hřibovité houby. Nalézt je můžeme už od začátku května a rostou až do listopadu.
Hřib „kovář“ (Boletus erythropus)
Hřib kovář roste velmi hojně ve smrkových lesích, pod jedlemi, ale i v bučinách na vápencovém podkladu. Vyskytuje se od nížin až po vysoké hory (v Alpách až do výše 2000 m.n.m.). Kovář málo červiví a nepodléhá plesnivění. Jeho dužnina bývá někdy až dřevitá. Významným znakem jsou krvavě červené rourky u starších plodnic.
Hřib „koloděj“ (Boletus luridus)
Hřibu koloději se někdy také lidově říká "kolář". Roste ve všech typech lesů i mimo ně, především pod duby, lípami a jedlemi. Pod jehličnany ho nalezneme více zřídka především na vápencovém podkladu v teplejších oblastech. Rourky má od žluté barvy u mladých plodnic až po karmínově červené u starších jedinců.
A jak tedy jednoduše rozpoznat kováře a koloděje?
Hlavním rozpoznávacím znakem je síťkovaný třeň u hřiba koloděje. Síťka má hnědočervenou barvu a velká oka. Hřib kovář má třeň tečkovaný až vločkatý.
Kuchyňské využití kováře a koloděje
"Kovář i koloděj" jsou výborné houby, které se hodí pro všechny kuchyňské úpravy.
Pozor však na dobu jejich vaření ! Zasyrova a nedovařené mohou způsobit žaludeční potíže. V syrovém stavu jsou totiž tyto hřiby slabě jedovaté.
Možná záměna
Pozor na podobnost s „hřibem satanem“. Záměna nebývá příliš častá už jen z toho důvodu, že hřib satan je poměrně vzácná houba, která roste jen v našich nejteplejších oblastech. Takové případy však již byly zaznamenány.
Zajímavost
Hřib kovář se u nás vyskytuje ještě ve dvou poddruzích jako "Boletus luridiformis var. luridiformis" (má barevně proměnlivý a hrbolkatý klobouk) a "Boletus luridiformis var. junquilleus" (má žluté zabarvení bez červeného pigmentu). Jsou vzácné a neměly by se sbírat.
TEST: podívejte se do galerie k tomuto článku a určete na jaké fotografii je kovář a na které koloděj?
