Košík: 0,- Kč
Přihlášení
bez zapnutého javascriptu je nutné mít zobrazen tento obrázek

26.8.2013

Houby jako gastronomická perla

Houby jako gastronomická perla

Již císař Nero je nazýval jako „cibus dekorum“, tedy „pokrm Bohů“. Plodnice hub jsou odpradávna považovány za skvělou delikatesu. Gurmáni oceňují jejich chuť a intenzivní aroma. Houby lze použít v kuchyni prakticky na všechny způsoby. Od hlavních jídel, přes polévky, omáčky, předkrmy až jako koření či dokonce dezerty. 

Výborné jsou nakládané houby v nálevu. Do kuchařské módy přicházejí i babičkovské retrorecepty, kde byly houby, častokrát z nouze, jednou z hlavních ingrediencí.

Své místo v kulinářských úpravách mají nesporně i rychlé úpravy hub jen tak na sádle či másle (syrovinky, bedly, lišky) anebo všeobecně proslulá smaženice či praženice ze směsi hub.

Na vánoční stůl každého milovníka hub neodmyslitelně patří houbový kuba s kroupami.

Houby se velmi dobře hodí jako příloha nebo doplněk k jídlu. Jsou nenahraditelnou přísadou do ragú, zeleninových jídel anebo pokrmů z ryb. Ozvláštnit se houbami mohou i pokrmy z těstovin, rýže a luštěnin.

Pokud se zaměříme na výživovou hodnotu, tak jedlé houby většinou obsahují 75-90% vody, 1,5 – 3% bílkovin a 3-5% cukrů. Tuk a minerální soli se u hub objevují jen ve stopovém množství (méně než 1%). Vlastní výživná hodnota není ve srovnání s masem příliš vysoká. Důležitý je však obsah minerálních solí, fermentů podporujících trávení a dalších biofaktorů jako různých vitamínů, enzymů, lipidů.

Prokázán byl i léčivý účinek některých druhů hub (např. hlíva ústřičná, hřib žlučník aj.).

Pro někoho mohou být houby hůře stravitelné a nedoporučuje se je jíst ve večerních hodinách, ale i tomu se dá předejít vhodnou úpravou a poměrem hub k ostatním ingrediencím v jídle. No a když ani to nepomůže, tak vyzkoušejte zapít chmelovým mokem a máte po starostech se žaludkem a navíc k duhu s dobrou náladou.

Jedovatými houbami pak označujeme ty, které obsahují lidskému organismu nebezpečné látky. Těchto je třeba se vyvarovat! Zažívací potíže mohou způsobit i nevhodně uskladněné houby, např. zapařené anebo staré plodnice napadené plísněmi. Konzumaci takových hub bychom se měli taktéž vyvarovat.

V kuchyni můžeme použít sice i houby pěstované a zakoupené v marketu, ale co by to bylo za českého houbaře, který by se s tímto spokojil a nevyrazil by s košíkem na lov do lesů a luk. I pokud nic nenajde, tak jen samotný pobyt v přírodě je nenahraditelný a povznášející.

Houbařská sezóna - po celý rok

Obecně je považováno za rekreační houbařskou sezónu pozdní léto až podzim (od srpna do listopadu), ale poučenější houbař může sbírat houby celý rok.

Od ledna do února se dá na pařezech najít penízovka sametonohá.

Od března do dubna pak např. smrže, ucháče nebo kačenky.

Od dubna do června již lze nalézt první hřiby, (např. hřib dubový či borový), bedly nebo lišky.

Od konce června pak již v závislosti na počasí (nesmí být příliš sucho) i nadmořské výšce začínají ty pravé houbařské žně, kdy můžete v lesích najít podstatnou většinu jedlých hub.

Houbařská sezóna pak většinou končí s prvními mrazy. Houby přešlé mrazem se sbírat nedoporučuje. Neplatí to však pro některé druhy hub. Můžeme se pro ně do lesa vypravit i na Štědrý den, např. pro již dříve zmíněnou penízovku sametonohou, hlívu ústřičnou či výbornou líhu klubčitou. Samozřejmě k tomu už je potřeba trochu více té houbařské vášně brodit se v zimě sněhem s košíkem.

Tomu se však dá velice dobře předejít když se houbami na zimu dobře předzásobíme. Tady pak na řadu přichází různé druhy uchování hub jakými jsou sušení, mražení či nakládání hub. Podrobně tyto metody hub rozebereme v dalších článcích. Pokud se chcete inspirovat recepty registrovaných houbařů, tak se podívejte do receptáře.

Diskuse

  • Přidat komentář k článku

eshop_nahoubach_872x1082_872

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace