Neztraťte se
V lese se to může stát opravdu snadno. O našich výpravách za plody a krásami lesa by v každém případě měl někdo jiný kromě nás vědět. Minimálně v jakém polesí se nacházíme a za jak dlouho plánujeme svůj návrat. Pokud jsme se vydali prozkoumávat nové, zatím nepoznané lokality a nedostupná zákoutí, tak je dobré si to naplánovat a zkonzultovat ideálně předem s mapou, ať už v papírové nebo v dnešní době již celkem běžné digitální podobě. Přímo v terénu je třeba mít na paměti, že ne všude proniká signál a elektronická zařízení se stávají bezradnými. Osvědčená klasika v podobě skládací mapy, kompasu či snad skautských orientačních dovedností jsou tedy nejspolehlivějšími metodami v nesnázích při orientaci v terénu. Každopádně v dnešní vědeckofantastické době již není hrdinstvím hrát si na hrdinu a mobilní telefon s dostatečně nabitou baterií by měl být při našich výpravách samozřejmostí.GPS navigace je pak jen další třešinkou na dortu.
Zvířátka nechte raději na pokoji
V přírodě se můžeme setkat s divou zvěří. To však v našich zeměpisných podmínkách příliš nehrozí, pokud zrovna nehoníme divoká selátka v mlází. V případě, že se nám to opravdu podaří a rozzlobíme jejich mámu, tak alou na nejbližší vysoký strom, ne na soušku! Přesvědčíme se rychle, že jsme své lezecké umění nezapomněli (i když jsme to nikdy předtím neuměli).
Více předvídatelné je setkání se s divým hmyzem. Přihodí-li se nám nechtěné šlápnutí do vosího hnízda, opět nás nic jiného a lepšího nezachrání než co možná nejrychlejší a nejdelší útěk do bezpečí. Obvykle pár žihadel schytáme, což nebývá nic vážného, nejsme-li alergici! Hadů se také netřeba obávat, jsou plaší a pokud nějakého potkáme, je to velká náhoda.
Obecně platí, chováme-li se v přírodě ukázněně, nikoho neohrožujeme a nedráždíme, tak nám žádná nebezpečí nehrozí. Přírodou zde není myšlen městský park po setmění, kde řádí jiná a daleko nebezpečnější divá zvěř.
Sbíráme jen co známe
Houbař či jakýkoliv jiný návštěvník lesa se může ocitnout v nesnázích i při sběru lesních plodů, kde platí zcela jasné pravidlo: „Co neznám, to nesbírám“. Jedná-li se o houby, tak si v případě neznalosti můžeme pomoci dvěma způsoby. Preventivním a průběžným studiem, kdy se z nás posléze stávají houbaři znalci. Anebo v druhém případě se můžeme ihned vybavit pomůckami jako kapesní atlas hub a určit houby přímo na místě. Profesionální variantou je důkladně si houby nafotit a určit posléze, třeba pomocí nejdostupnějšího média - internetu, např. (Určovací klíč naHoubach.cz). Nejúčinější je porada se znalcem nebo zkušenějším houbařem, nejlépe přímo v terénu anebo např. v houbařské poradně či internetové diskuzi, např. (Určovna naHoubach.cz).
Mírně pozměněná lidová moudrost: „Učený z nebe již taky spadl“ je praxí prověřená. Ve výsledku je třeba spoléhat se vždy jen a jen na sebe. Obezřetnost je na místě a byť jen „pouhý“ pocit nejistoty je varováním, kterým je třeba se zabývat. S „jistotou“ se tedy nejlíp vyhneme jakýmkoliv nesnázím, což platí nejenom při houbaření.
Zažili jste nějaké nesnáze při houbaření? Napište o tom do komentáře k tomuto článku:
