• houby čistíme přímo v lese, což nám usnadní mnoho další práce doma, nehledě na to, že neočištěné plodnice nevypadají v košíku příliš vzhledně a špiní se jedna od druhé
• nenahraditelným vybavením houbaře je proutěný koš, to aby houby větraly a my tak předešli jejich zapaření a s tím spojené jejich nepoživatelnosti; nezbytný je také houbařský nůž, nejlépe skládací, přičemž striktně využíváme jeho skládácí funkci po použití ! Průvodním znakem znalého houbaře je i jeho houbařská hůl ať už profesionálně vyrobená, nebo vlastnoručně upravená jednorázová hůl z větvoví (mimo podpůrné funkce oceníte také, že se nemusíte ohýbat ke každému listu připomínajícího houbu).
• chceme-li zavítat i do těžce přístupných míst, tak neopomeneme vhodnou obuv, ideálně holinky; v případě vlhkého počasí i celý nepromokavý oděv včetně pokrývky hlavy (nezapomeňte, že v lese prší dvakrát)
• abychom předešli útokům všelijakého krvežíznivého hmyzu, tak je hlavně v létě nezbytným prostředkem repelent v jeho ať už chemické anebo přírodní (citronela, hřebíček) podobě; preventivní aplikaci provedeme předem anebo průběžně podle momentální potřeby během houbaření, také pinzetka (ukrytá v houbařském noži) anebo kartička na vytahování klíšťat je dobrá vychytávka
• když něco najdeme, porozhlédneme se kolem po příbuzenstvu (ne svém, ale houby, kterou jsme právě našli) a také po okolí, kdeže to vlastně jsme (např. na kraji lesa či u potoka) a pak vyhledáváme podobná místa (stejnou vrstevnici), protože tam s největší pravděpodobností budeme opět úspěšnými
• našlapujeme zlehka a nedupeme, abychom neponičili podhoubí a mladé ještě okem nepostřehnutelné plodnice hub
• houby neodřezáváme od země, ale opatrně vykroutíme (v zemi může být ukryto až tři čvrtiny hmoty plodnice)
• otáčíme se a rozhlížíme, jelikož z jiných úhlů pohledu můžeme vidět i tam, kam jsme odjinud nedohlédli; lépe je také chodit se sluncem v zádech
• nekřičíme a neupoutáváme na sebe pozornost, ať k nám do revíru nenalákáme konkurenci v podobě dalších okolohledajících houbařů; taky ať neplašíme zvěř
• pamatujeme si a zaznamenáváme svá místa (plácky), kde jsme něco našli, protože pravděpodobně tam opět buď tento, anebo příští rok určitě porostou, např. (soukromé GPS souřadnice v Můj účet naHoubach.cz)
• pochlubíme se sousedům, rodině a známým svými úlovky a necháme se pochválit, ukojíme tak své nenasytné ego houbařovo, např. (Galerie úlovků naHoubach.cz) a bude nám dobře na duši
• pokud nejsme dobrým kuchařem, tak máme po návratu z lesa při ruce někoho, kdo nám s umem připraví něco výborného "z hub na zub"; necháme se inspirovat, např. (Receptář naHoubach.cz)
Napadá Vás ještě co by houbař neměl opomenout? Napište o tom do komentáře k tomuto článku...
