doba výskytu: | srpen, září, říjen, listopad | barva klobouku: |
žlutá, oranžová
citronová až okrově žlutá
|
---|---|---|---|
místo výskytu: | jehličnatý les, listnatý les, smíšený les, mýtiny | tvar klobouku: | polokulovitý, plochý, kuželovitý |
využití: | jedlá | okraj klobouku: |
podvinutý
později rozprostřený až plochý
|
tvar třeně: |
válcovitý
vláknitě dřevnatý
|
povrch klobouku: |
šupinkatý
odstálé rezavohnědé šupiny v soustředných kruzích
|
konzistence třeně a dužniny: |
tvrdá
až dřevnatá; dužnina nažloutlá, v bázi třeně narezavělá, neměnná
|
prsten: |
má
chabý, šupinkatý, žlutý, rozpadavý
|
povrch třeně: |
-
pod prstenem hustě hnědě šupinkatý
|
pochva: | nemá |
barva třeně: | žlutá | chuť: |
hořká, trpká
svíravá
|
hymenofor: |
lupeny
husté, tenké, olivově nažloutlé, pak žlutohnědé až rezavohnědé
|
vůně: | kořenitá, ředkvičková |
Popis: |
Šupinovka kostrbatá roste v bohatých trsech na odumřelém dřevě, na pařezech a padlých kmenech jehličnatých i listnatých stromů. Je lehce poznatelná podle nápadných šupin na klobouku a na třeni. Jako dřevokazná houba často vniká poraněnými částmi i do živých dřevin. Bývá zaměňována za václavku. Její dužnina je však tužší. Je to typická podzimní houba. Kuchyňské využití: Sbírají se jenom klobouky. Obzvláště se tato houba hodí k nakládání do octa, ale i k přípravě gulášů, polévek a omáček stejně jako václavka. |
||
Možnost záměny: |
Velký atlas hub (Hagara, Antonín, Baier) 2006; Poznáváme houby (Kluzák, Smotlacha, J. a M. Erhartovi) 1985; Houby (Svrček, Vančura) 1988; Houby - Nový klíč (Gerhardt) 1999; Houby - praktický průvodce (Laessoe, Del Conte) 2004
Vrrr! Poslouchám jen registrované a přihlášené uživatele! Pokud mi chcete dávat povely a hlídat nový obsah, tak se přihlaste nebo registruje!